Ohlasy z jiného světa - úryvok z knihySpäť na zoznam

Dobrý život

Při posledním soudu tě možná Bůh promění v slzy studu; zpaměti budeš recitovat básně, jež bys byl napsal, kdyby tvůj život býval byl dobrý. - W. H. Auden

Před několika lety mi nahnalo strach setkání s maskovaným mužem, který třímal v ruce nůž. Přesto na něj vzpomínám s vděčností, protože to byl ortoped, kterému jsem zaplatil tisíce dolarů za to, aby vyřešil problémy, které jsem měl s levou nohou. Moje rekonvalescenční období strávené ve vodorovné poloze mi poskytlo příležitost přemýšlet o bolesti, pro niž se rozhodujeme dobrovolně, někdy k svému dobru, někdy ke své škodě.

Během rehabilitace jsem vytrvale cvičil, i když to bolelo. Věděl jsem, že když si tou bolestí projdu, bude mi noha opět sloužit. Na druhou stranu mi zase chirurg na tři měsíce zapověděl jízdu na kole, pěší turistiku, běh a jiné činnosti, které by mohly uzdravovací proces ohrozit. Zakázal mi v podstatě všechno, co mě jen trochu bavilo.

Během jedné návštěvy jsem se ho snažil umluvit, aby mi povolil předčasný golfový zápas. "Moji blízcí přátelé se scházejí jen jednou do roka, a letos je to pro mě hodně důležité. Dlouho jsem nacvičoval švih. Mohl bych si s nimi zahrát, když budu používat jen horní polovinu těla, a nohy a boky nechám úplně v klidu? Myslím, že dokážu udržet váhu převážně na pravé noze."

Lékař mi na to bez sebemenšího zaváhání odpověděl: "Kdybyste hrál během následujících dvou měsíců golf, byl bych z toho velice nešťastný. "

"Myslel jsem, že také hrajete golf," dožadoval jsem se pochopení.


"To hraji. Proto také vím, že se nemůžete rozmáchnout, nevytočit přitom nohu dovnitř a nepřenést váhu na kosti, které se snaží uzdravit."

Později jsem své ženě vyprávěl, jak zvláštním způsobem svůj nesouhlas vyjádřil. "Co mi je po tom, jestli je můj doktor nešťastný?" vtipkoval jsem. "J sem snad jeho psychiatr?"

Lékař samozřejmě neměl nic proti tomu, abych hrál golf. Sám ho hrál, a tak měl pro mé zklamání pochopení. Přesto však měl na mysli to, co je pro mě nejlepší. Opravdu by ho zarmoutilo, kdyby si pacient dopřál nějaké krátkodobé potěšení, které by ohrozilo úplné uzdravení. Chce, abych hrál golf ptiští rok, i ten rok po něm, a po zbytek života, a z toho důvodu mi nemohl tak brzy po operaci zápas schválit.

Začal jsem oceňovat nezvyklá slova, která lékař zvolil. Kdyby býval vyhlásil "naprostý zákaz golfu!", možná bych umíněně vzdoroval. Ponechal mi právo svobodné volby, a zároveň mi velmi osobním způsobem předestřel důsledky. Kdybych jeho pokyny ignoroval, zarmoutilo by ho to, protože mu jako strážci mého zdraví záleželo na tom, abych si dál neubližoval.

Nějakou dobu jsem se musel bránit tomu, abych v Bohu viděl úřední osobu. Pronikavé dojmy z dětství ve mně zanechaly příliš hlubokou stopu. V náboženství jsem, podobně jako mnoho lidí, viděl především soubor pravidel, sbírku morálních zákonů, předanou nám z neviditelného světa, kterou my, obyvatelé této planety, jsme jaksi povinni poslouchat. Neměl jsem potuchy o tom, proč by asi tak mohl mít Bůh zájem na tom, aby titěrní lidičkové na nějaké mrňavé planetě dodržovali jeho pravidla. Pouze jsem slýchal strašlivá varování, že pokud poruším pravidla, zaplatím za to.

Před časem jsem si však začal uvědomovat, že někdy se autoritě ochotně podřizuji. Když mě zlobí software v počítači, povolám technickou posilu a svědomitě se řidím pokyny technika. Když chci zvládnout náročný sport, jako třeba golf, platím si hodiuy. A když se zraním nebo onemocním, vyhledám lékaře.

Když přemýšlím o Bohu a o hříchu, je patrně nejužitečnější, když si v mysli uchovám obraz lékaře. Proč by mě měl zajímat Boží názor na to, jak mám vést svůj život? Ze stejného důvodu, proč mě zajímá mínění mého lékaře. Podrobuji se mu proto, že věřim, že máme stejný cil, totiž moje tělesné zdraví, ale on do věci vnáší větší moudrost a odborné znalosti. Učím se také vidět hříchy jako duchovní nebezpečí - téměř takové jako karcinogeny, bakterie, viry a úrazy - . jimž se musím ve vlastním zájmu za každou cenu vyhýbat. Učím se důvěřovat tomu, že Bůh chce pro mě v tomto světě nejlepší život, ne život nějak omezený či potlačený.

Na výstavě Body Worlds v Londýně jsem si zakoupil katalog lidských orgánů, které jsem předtím viděl vystavené. V oddílu věnovaném dýchání jsou na protilehlých stranách umístěny fotografie dvou odlišných párů plic. Plíce vlevo jsou bílé jako maso z krůtích prsíček, s tak zářivou a hladkou tkání, že by klidně mohla patřit novorozenci. V příkrém protikladu k nim vypadají 'plíce napravo, jako kdyby s nimi někdo čistil komín. Obaluje je a zároveň vyplňuje černý nános, který ucpává jemné membrány, jež mají za úkol zachycovat molekuly kyslíku. Text pod fotografií objasňuje, že plíce napravo patřily náruživému kuřákovi.

Nedokážu pochopit, jak by mohl lékař, který tyto dvoje plíce viděl na obrázcích pěkně vedle sebe, ještě někdy kouřit. Když dostanu chuť na tabák, nalistuji si v katalogu stranu 66. Mnoho exponátů na Body Worlds ukazuje, jak lidské chování působí v těle nepořádek a nutí jeho orgány, aby podstupovaly stresy, které původně neměly snášet. Když přemýšlím o hříchu, vybaví se mi dvoje plíce z katalogu. I hřích zpomaluje růst, pustoší zdraví a brání přísunu nového života.


Každá společnost hodnotí určité jednání jako špatné - vraždu, krádež, incest, znásilnění -, a postihuje je sankcemi. "Hanebné činy nejsou zhonbné proto, že jsou zakázané, ale jsou zakázané proto, že jsou zhoubné," prohlásil Benjamin Franklin, který byl vždycky pragmatik.

V nedávných letech, a zvláště od šedesátých let dvacátého století, rozšiřují západní demokratické společnosti hranice přijatelného chování, a tím vlastně mění definici hříchu. Sexuální revoluce doby mého mládí zbořila bariéry předmanželského sexu a doporučovala otevřená manželství. Užívání LSD a jiných halucinogenních drog neprosazovaly jen rockové hvězdy, ale také profesoři Harvardské univerzity, jako například Timothy Leary. Jediným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA byl zrušen zákaz potratů, který byl po několik století v platnosti. Pornografie opustila zamčené skříňky a stala se mnohamiliardovým průmyslovým odvětvím. Na vysokoškolských kolejích se rozmohlo flámování.

Křesťané, kteří se proti těmto novým trendům postavili, působili velice často jako ti, kdo se zdviženým ukazováčkem zkazí každou zábaVll. V myšlenkách se vracím do morálního prostředí, v němž jsem vyrůstal, do doby, kdy dobří křesťané nekouřili, nepili, neužívali drogy, nerozváděli se a po sexuální stránce si nezahrávali. Revoluce šedesátých let vtrhla do tohoto zatuchlého prostředí jako prudký závan čerstvého vzduchu a slibovala volnost a osvobození. Mnozí moji přátelé s radostí odhodili zásady, které jim připadaly jako svěrací kazajka náboženské subkultury.

Jak se však ukázalo, subkultura měla v mnoha sporných bodech pravdu, přinejmenším pokud jde o jejich účinky na tělesné zdraví. Sexuální revoluce napomohla rozšíření pohlavních chorob, epidemie AIDS a četných jiných zdravotních problémů (například muž, který udržuje poměr s mnoha sexuálními partn~rkami, jedenáctkrát zvyšuje riziko, že se u jeho ženy vyskytne rakovina děložního hrdla). Nyní světští aktivisté a pracovníci veřejné zdravotní osvěty varují před zdravotními riziky spojenými s nechráněným sexuálním stykem, kouřením, nadměrným pitím alkoholu a užíváníin drog.

Byl jsem nucen si navzdory instinktům uvědomit, že co se zdá přitažlivé a lákavé, se nakonec může ukázat jako zhoubné. Abych se mohl rozhodovat, co je pro mne skutečně dobré, potřebuji pomoc z vnějšku.

Chirurg Paul Brand, s nímž jsem napsal tři knihy, mi vyprávěl o konferenci, které se zúčastnil v osmdesátých letech. Byli přitomni představitelé všech vládních úřadů zabývajících se zdravotními záležitostmi, včetně Služby pro zdraví veřejnosti, Středisek pro regulování chorob, Národních institutů pro zdraví a Správního úřadu pro potraviny a léčiva. Jednou za rok se odborníci z těchto institucí setkají, aby se podělili o své znalosti týkající se závažných zdravotních problémů, jimž Američané čelí.

V průběhu konference si doktor Brand začal poznamenávat naléhavé zdravotní problémy, o nichž se diskutovalo. Zjistil, že hlavní prob: lémy se zdravím jsou spojeny s životním stylem - srdeční choroby a vysoký tlak souvisí se stresem, rakovina je spojena s toxickým životním prostředím, AIDS se člověk nakazí v souvislosti s užíváním drog a sexuální aktivitou. Dále na seznamu figurovaly pohlavně přenosné choroby, rozedma a rakovina plic způsobená kouřením cigaret, poškození plodu následkem užívání alkoholu a drog matkou, cukrovka a jiné poruchy souvisící se stravovacími návyky, násilné trestné činy a dopravní nehody, při nichž hrál roli alkohol.

Tyto endemické, či dokonce pandemické choroby tedy znepokojovaly zdravotní odborníky ve Spojených státech v osmdesátých letech minulého století, a tento trend se od té doby v ničem nezměnil. Studie prováděné ve Středisku Jimmyho Cartera v Atlantě ukazují, že příčiny dvou třetin úmrtí před dosažením šedesáti pěti let věku lze vysledovat přímá v tomto seznamu zabývajícím se způsoby chování.

Doktor Brand strávil pracovně většinu života v Indii a účastnil se tam podobných lékařských konferencí. Vyprávěl: "V Indii by deset nejzávažnějších zdravotních problémů tvořily infekční choroby - malárie, dětská obrna, úplavice, tuberkulóza, břišní tyfus, malomocenství. Kdyby někdo indickým zdravotním odborníkům slíbil, že těchto deset hlavních chorob vymýtí, těžko by si takové blaho dokázali vůbec představit. A teď se podívej, jak jsme dopadli my. Většinu těchto infekčních chorob jsme sice potřeli, ale Spojené státy teď vyměnily staré zdravotní problémy za nové. Většina z nich vděčí za svůj původ volbě životního stylu."

,

Doktor Brand si vybavoval, že toto setkání, týkající se celých Spojených států, se konalo v Arizoně. Nevada, která s ní sousedí smě- .' rem na západ, se na přehledech úmrtnosti řadí mezi nejhorší, zatímco: severní soused Arizony, stát Utah, patří k těm, co jsou na tom nejlépe. Obyvatelstvo obou států je relativně bohaté a vzdělané, a oba státy mají .,. podobné podnebí. Rozdíl ve zdravotním stavu obyvatelstva lze nejlépe .. vysvětlit faktory životního stylu. Utah je sídlem mormonství, které od- (. suzuje alkohol, tabák a kofein. Nevada vykazuje dvakrát větší počet rozvodů a daleko vyšší spotřebu alkoholu a tabáku, nehledě k specifickému stresu spojenému s hazardním hráčstvím.

Jiný lékař, s nímž jsem hovořil, David Larson, začal ve svém po- ,. volání zkoumat, jak náboženství ovlivňuje zdraví, a nezaměřil se piito,ll ani tak na škodlivé účinky určitého chování, jako na pozitivní přínos duchovního života. To, co zjistil, jej šokovalo. Například u lidí, kteří o sobě uvádějí, že jsou věřící, se nápadriě méně často vyskytuje in- , farkt, arterioskleróza a vysoký tlak. Návštěvníci kostelů mají v průrnčrú o 5 mm nižší krevní tlak než ti, kteří se k víře nehlásí. U věřících je také méně pravděpodobné, že budou zneužívat alkohol, a daleko méně pravděpodobné, že budou užívat nepovolené drogy. Lidé, kteří chodí pravidelně na bohoslužby, modlí se a čtou si Bibli, jsou méně často hospita-. lizováni, rychleji se zotavují po operaci, mají silnější imunitní systém' a obvykle i déle žijí.

Doktor Larson mi sdělil, že na něj nejvíce zapůsobily statistické údaje týkající se manželství. Zdá se, že lidé žijící v manželství se lépe .vypořádávají s nemocemi, více vydělávají a žijí zdravěji. Je tomu skutečně tak, rozvod představuje pro dnešní Američany jedno z největších zdravotních rizik. Dramaticky zvyšuje pravděpodobnost předčasného úmrtí následkem mrtvice, srdeční choroby, vysokého krevního tlaku, ra,koviny plic a rakoviny střev. Počet sebevražd je II rozvedených osob dvakrát vyšší. Je překvapující, že rozvedený nekuřák čelí zhruba stej.ným zdravotním rizikům"'jako osoba žijící v manželství, která za den .vykouří balíček cigaret nebo i více.

Mnohé jiné studie dokládají, jak drtivé účinky má případný rozvod na děti. Dan Quayle sklidil posměch, když jako místopředseda přednesl proslov s názvem Murphy Brown, v němž vyslovil pochybnosti o tom, zda je moudré idealizovat plození dětí mimo manželství. O rok později vyšel v časopise Atlontic Monthly zdokumentovaný příběh zakončený údaji o škodlivých účincích prostředí rodin s pouze jediným rodičem, a výrokem: "Dan Quayle měl pravdu." Ať už vezmeme v úvahu jakékoliv hledisko - inteligenci, výdělečnou schopnost, sebevražedné pokusy, násilí, zločinnost, emoční stabilitu, zneužívání návykových látek, tělesné zdraví, duševní choroby - hrozí dětem z domácností s jedním rodičem problémy navíc. Žádný zodpovědný politik nebo sociolog -by dnes nezastával jiný názor.

Doktor Larson došel k závěru: "Všechny studie v podstatě na zkušenostech dotvrzují moudrost knihy Přísloví. Lidé, kteří se drží biblických hodnot, žijí déle; mají ze života větší potěšení a méně je postihují nernoci."

Kdysi jsem si myslel totéž, co si myslí mnozí lidí ve světě: "Je-li to příjemné, je to určitě hřích." Takový názor má svůj původ v tragickém nepochopení Boha. Stav, který si pro nás Bůh přeje, šalom, vede k tomu, že člověk žije plně aktivním životem, nejlépe možným podle záměru jebo Tvůrce. Jestliže chceme v tomto světě vést ten nejlepší život, je dobré naslouchat moudrosti, která je nám předávána z jiného světa.